PRAKŠICE – ZÁHLINICE 6:2 (4:1)

Vladimír Polák, trenér Prakšic: „Jsem spokojený s výsledkem, hra mohla být i lepší. Hosté nebyli fotbalově špatní, ale po fyzické stránce je to asi jeden z těch horších týmů. Fyzicky jsme je přehráli, i když jsme nehráli zrovna v top formě. Přizpůsobili jsme se hře soupeře, nehráli jsme podle mých představ. Ale tím, že máme v sestavě mladé a rychlé kluky, od začátku utkání jsme si vytvářeli šance. Záhlinice měly v první půli dvě nebezpečné hlavičky, ve druhém poločase si už žádnou jejich šanci nevybavuji. U nás se projevil návrat útočníků Šůstka s Jankůjem z vojenského výcviku. Jankůj dal tři góly a na dva přihrál. Jen na šestém se nepodílel, ale to už nebyl na hřišti. (úsměv) Mohli jsme přidat další góly. Jenom škoda zbytečně inkasované branky po naší hrubé chybě chvíli před koncem. Chyběl nám Kočica, který v sobotu běžel ve Slovinsku půlmaraton. Hostům se zranil gólman, takže utkání dochytal jejich hrající trenér Paštěka.“

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Zápas se mi zase těžko hodnotí. Do Prakšic jsme zase přijeli v okleštěné sestavě. Tři kluci nám omarodili. V týdnu jsme přivedli brankáře Školoudíka. Bydlí v Přerově, ale dlouho nechytal. Bohužel si poranil zadní stehenní sval a utkání jsem musel dochytat já. Bohužel se to na nás sype, nemůžeme se sejít v normální sestavě, abychom byli konkurenceschopní a posbírali nějaké body. Leží na nás deka, ze které se musíme sami dostat. Nikdo jiný nám z toho nepomůže. Kluci musí zatnout zuby a jít i přes bolest či lehčí zranění. Prostě dát do toho víc srdíčka, abychom se zvedli. Musíme to zlomit, ať na jaře nemáme problémy. V Prakšicích bylo všechno špatně. Počínaje tvrdým a hrbolatým hřištěm, konče naším výkonem, který byl opravdu špatný. Dneska to nešlo nikomu z nás. Domácí vyhráli zcela zaslouženě.“

Branky: 11., 23. a 64. Filip Jankůj, 18. a 77. Jakub Dynka, 36. Jakub Dedík – 19. Patrik Malát, 89. Radek Zapletal. Rozhodčí: Tureček. Diváci: 80.

SLAVKOV – ZÁHLINICE 2:2 (1:0)

Petr Škařupa, útočník Slavkova: „Zasloužená remíza. Konečně nás bylo víc. Uzdravil se kapitán Chovanec, přišel nám pomoct Šmehlík, takže sestava vyla normální. Chtěli jsme si dát pozor na začátek a hned ve 4. mnutě jsme inkasovali branku. To stejné bylo i v úvodu druhé půle, kdy soupeř z penalty zvýšil na 2:0. Jinak první poločas byl z naší strany tragický. Pořádně jsme si nepřihráli, neměli jsme vůbec nic. Fakt to bylo hrozné. Pořádně hrát jsme začali až za stavu 0:2. Od té chvíle jsme byli lepší a skóre srovnali. Nejprve jsem s přehledem proměnil penaltu nařízenou za ruku, pak jsem se trefil po centru Kotačky z levé strany. Po vyrovnání se hra zase uklidnila, nějaké šance měli hosté i my. Remízu utkání slušela, při troše štěstí jsme mohli i vyhrát. Ve druhé půli jsme byli herně lepší. Jsem rád, že jsme nemusel jít zase chytat a ve druhém poločase mohl dát dva góly.“

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Pro nás je to ztráta. Prvních pětadvacet minut jsme byli lepší, Slavkov se k ničemu nedostal. My jsme dali hned ze začátku gól na 1:0 a měli ještě nějaké příležitosti a dobře rozjeté akce, které jsme ale nedohráli do konce. Bohužel nás rozhodila občerstvovací pauza, po ní jsme nenavázali na hru z úvodu střetnutí a trápili se. Něco jsme si k tomu ale řekli a hned po změně stran dali z penalty na 2:0. Domácí ale taky zahrávali pokutový kop a po kontaktní brance ucítili šanci. Slavkov celý zápas jenom nakopával balony dopředu, hrál antifotbal. Nám nesvědčilo hrbolaté a tvrdší hřiště, taky nám moc nepasoval silný vítr. Soupeři se pak po ojedinělé šanci podařilo vyrovnat na 2:2. Závěrečná půlhodina už byla divoká. Obě mužstva se snažila strhnout vítězství na svoji stranu. My jsme to ke konci otevřeli, takže i domácí měli nějaké šance. Remíza pro nás nic neřešila. Věděli jsme, že na Slavkov máme. Bohužel se nám utkání nepodařilo zlomit na svoji stranu, což je škoda. Ve Slavkově jsme ztratili dva body, které musíme získat jinde, abychom se přiblížili klidnému středu tabulky. Nastoupil za nás i Josef Zapletal, který k nám přišel z Kvasic. Byl u všeho podstatného, měl dobré věci. Hodně nám pomůže.“

ZÁHLINICE – LUBNÁ 2:1 (1:0)

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „My jsme šli do zápasu s tím, že nemáme co ztratit. Věděli jsme, že Lubná je na vlně, daří se jí. Naše výhoda byla v tom, že soupeře známe z minulých sezon. Hrávali jsme spolu několik let v okrese. Víme, jaké mají hráče, o co se opírají. Chtěli jsme hrát aktivně, ale prvních deset nebo patnáct minut jsme byli bojácní a nebylo to z naší strany úplně ono. Lubná si v úvodu střetnutí naštěstí moc šancí nevypracovala. Měla tam jednu nebo dvě situace, které mohla proměnit. Do vedení jsme šli ale my. Po rohovém kopu napálil odražený balon do sítě Dutkevič. Do 40. minuty jsme byli lepší, aktivnější a zaslouženě jsme vedli. V aktivní hře jsme chtěli pokračovat i po změně stran. Přestože se nám podařilo dát na 2:0, Lubná byly v určitých pasážích lepší a vypracovala si šance. Naštěstí jsme to i po snižují brance ustáli a vedení si pohlídali. Kluky musím pochválit za to, jak k tomu přistoupili a zápas odbojovali. Bylo to náročné, ale za tři body jim děkuji. Klobouk dolů před všemi. Sestava byla podobná jako minulý týden. Vrátil se nám alespoň zraněný brankář Černocký. Doufám, že se po letních prázdninách docházka ještě zlepší. Pro oba týmy to bylo takové derby. Utkání moc klidné nebylo. Fanoušci z Lubné jsou takoví divočejší. Vím, že si mohou zařvat, co chtějí, ale někteří porážku hůře snášeli. Měli by ale vědět, že je to pořád jenom sport.“

Bronislav Železník, trenér Lubné: „Když to shrnu, tak pro nás to byl zápas blbec. Nevěřil jsem, že bychom mohli v Záhlinicích při naší současné formě ztratit body, ale stalo se. Bohužel prokletí Rymic a Záhlinic, kde jsme snad ještě nevyhráli, jsme stále nezlomili. Ale je to derby, kluci to měli v hlavách. Hned na začátku jsme měli velkou šanci. Ančinec ale gól nedal a Kašíkova dorážka neplatila kvůli ofsajdu. Za deset minut šel Ančinec sám na gólmana, ale neuspěl. Co jindy promění, tentokrát nedal. I když se ve druhé půli prosadil, duel mu střelecky úplně nevyšel. Domácí naopak byli produktivní a po rohovém kopu šli do vedení. Balon odvrácený na šestnáctku trefil jejich hráč krásně po větru a my prohrávali. Když to přeženu, tak Záhlinice se v zápase dvakrát dostaly k naší bráně a daly dva góly. Po změně stran se prosadil Paštěka a bylo to 0:2. Nějaké šance jsme sice měli, ale nebylo jich tolik jako v jiných zápasech. Ve druhé půli zazdil tutovku Kašík. Ančinec dal gól, ale další jsme nepřidali, proto jsme prohráli. Herně jsme vyloženě nepropadli, ale Záhlinice to ubojovaly a takticky uhrály. Na konci kouskovali a zdržovali hru. Věděli, jak na některé naše hráče. Domácím se to sešlo, my jsme neměli potřebné štěstí, kreré jsme si asi vybrali v předcházejících duelech. Chyběl nám Chýla a taky Pospíšil, který k nám přišel z Kvasic. Klukům nemohu upřít snahu, bojovali, ale na body to nestačilo.“

Branky: 30. Adam Dutkevič, 56. Ladislav Paštěka – 65. Martin Ančinec. Rozhodčí: Zalabák. Diváci: 125.

OSTROŽSKÁ NOVÁ VES – ZÁHLINICE 5:1 (1:0)

Libor Soldán, trenér Ostrožské Nové Vsi: „Jsem spokojený s výsledkem a třemi body, zklamaný jsem ale z výkonu. Po minulém utkání mi scházel větší drajv. Přišlo mi, jakoby kluci soupeře podcenili, nebylo to úplně ono, ale vítězství je zcela zasloužené. Hosté ale nebyli úplně špatní. V prvním poločase hráli chytře zezadu, na brejky. Těžko jsme se prosazovali. Dali jsme jenom jeden gól, nedali ještě jednu nebo dvě šance. Od nás to byl spíše takový profesorský fotbal. I tak jsme po změně stran hostům odskočili na 4:0. Pak jsme sice po vlastní chybě inkasovali branku, ale v závěru přidali pátou branku. Chyběl nám vyloučený Pšurný, Černoch je po operaci kolena a podzim pro něj skončil. Do sestavy se naopak vrátil Ondra Machala, kkterý dal dva góly. Záhlinice jsou sice bez bodu, ale nebyl to odevzdaný soupeř. V obranné fázi sice měly nějaké mezery, ale několikrát zahrozily. V prvním poločase měly dva slibné brejky, jednou jejich střela lízla tyč. Kdyby daly gól nebo dva, nehrálo by se nám dobře. Po třetí inkasované brance se ale hosté sesypali.“

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Hodnocení se neustále opakuje, pořád je to stejná písnička. Bohužel jsme se zatím pořádně nesešli, i v Ostrožské Nové Vsi jsme měli jenom dva kluky na střídání. V tom vedru se to bez střídání nedá hrát. Pokud kluci nedají fotbalu přednost před výlety a jinými věcmi, tak to bude pořád stejné. První poločas byl od nás ještě docela dobrý. Sice jsme dostali blbou branku po chybě brankáře, který za nás ale dlouho nechytal. Pomohl nám, že se obětoval a dorazil, takže na něj nemůžeme vůbec nic svádět. Domácí byli v úvodu utkání lepší, my jsme se pětadvacet minut k ničemu nedostali. Do přestávky jsme si ale vypracovali dvě nebo tři šance, klidně jsme mohli výsledek srovnat a dostat domácí pod tlak. Za stavu 1:0 jsme pořád cítili šanci na zvrat v zápase, ale v 57. minutě jsme dostali druhý gól z penalty, které předcházel evidentní ofsajd. Domácí asistent ale praporek nezvedl a od té chvíle začalo být utkání nervózní a zbytečně emotivní. Zbytek utkání nebyl moc o fotbale. Spíše jsme se hádali, nevěnovali se hře, která se nám rozsypala. Dostali jsme další dvě branky. Sice se nám podařilo výsledek alespoň zkorigovat, ale inkasovali jsme ještě pátou branku. V tu chvíli jsme cítili křivdu, v hlavách jsme byli nastavení špatně.“

Branky: 32. a 64. Ondřej Machala, 57. Bronislav Šálek z penalty, 77. Tomáš Lorenc, 88. Ondřej Štefaník – 82. Dominik Malát. Rozhodčí: Sucharski. Diváci: 120.

ZÁHLINICE – KORYČANY 3:5 (1:3)

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Zápas se mi těžko hodnotí. Začátek nebyl do nás moc dobrý. Koryčany nás přehrávaly, my jsme nehráli takticky dobře. V naší hře bylo hodně nepřesností a zbytečných ztrát. Celkově výkon v prvních třiceti minutách nebyl příliš dobrý. Navíc jsme dostali laciné góly z dorážek nebo střel po odrazu. Koryčany měly i štěstí, ale my jsme si vypracovali taky šance, které jsme neproměnili. Měli jsme dvě nebo tři tutovky, ale až v závěru poločasu se nám podařilo Malátem snížit na 1:3. Branka nás trošku povzbudila. O přestávce jsme sestavu trochu prostřídali a chytli se. Ve druhém poločase jsme skóre srovnali na 3:3 a cítili, že bychom mohli utkání zvrátit na svoji stranu a vyhrát. Bohužel jsme dostali jednoduchý gól, když se hostující útočník dostal přes našeho obránce a skóroval. Na konci Koryčany udeřily popáté a bylo hotovo. Znovu se potvrdilo, že kde jsou hody, nejsou body. A u nás byly hody. Vstup do sezony nám nevyšel, ale máme těžký los. Musíme to ale někde urvat, než nám ujede vlak. Pak se to bude těžko dohánět. Musíme někde překvapit a zvítězit, kde se to nečeká. Hlavní je, abychom byli koncentrovaní po celých devadesát minut a ne jenom část zápasu. Máme problémy s gólmanem, který musel chytat, i když byl zraněný.“

Jaroslav Hastík, trenér Koryčan: „Po dvou úvodních porážkách jsme se už potřebovali chytit. To však i domácí Hanáci, jímž začátek sezóny taky moc nevyšel. Bez distancovaného Petra Posoldy, ale po vypršení stopky už s Patrikem Frankem v základu jsme do zápasu vstoupili s chutí a koncentrovaně. Naší hře určitě prospěl i příjemně podmočený pažit, jenž aspoň zčásti kompenzoval úmorné vedro. My jsme se už od začátku chopili iniciativy. Parta kolem hrajícího trenéra Ladislava Paštěky však nejenže v poklidu odolávala, ale navzdory téměř pěšímu tempu se několikrát snadno prokombinovala až do blízkosti naší svatyně. Hned dvakrát se v šancích ocitl Patrik Malát, tu první mu Lukáš Rotter lapil a při té druhé selhal. Naopak my jsme využili hned první naši příležitost z dobře zahrané standardky Tomáše Rešky, kdy Radek Šnajdr hlavou zblízka do sítě pohotově vrátil balón odražený od břevna po hlavičce Filipa Hanáka – 0 : 1! Když tři minuty nato po nápadité kombinaci a průnikové kolmici Michael Salinger bezpečně proměnil nájezd, vypadalo to na poklidný průběh – 0 : 2! Nijak zvlášť proto nevadilo, že prudkou hlavičku Radka Šnajdra gólman Vaclav Černocký vytěsnil na další roh a že následná pumelice Tomáše Rešky z notné dálky od břevna místo do sítě sklouzla těsně před brankovou čáru. Ve 41′ totiž Michael Salinger s přehledem zakončil i parádní křídelní akci po ose Jindřich Slavíček – Jakub Eremiáš – 0 : 3! Jenže slibné vedení nás patrně i ukolébalo a krátce před přestávkou jsme po laciné ztrátě míče u postranní čáry z kopačky Patrika Maláta už poprvé inkasovali – 1 : 3! Poločasové rošády v sestavách očividně více prospěly týmu v modrých dresech, naopak my jsme rázem dost nečekaně vypadli z role. Navíc už po deseti minutách po křídle upláchl Marek Vaculík a křížnou střelou na zadní tyč vsítil kontaktní gól – 2 : 3! V 68′ pak naši neobvykle hluchou pasáž důrazný Patrik Malát z opačné strany potrestal svým druhým gólem a dokonce vyrovnal – 3 : 3! Domácí byli na koni a oprávněně doufali v obrat. Ten jsme však už nepřipustili. V 74′ totiž propadl vysoký míč Tomáše Rešky až za domácí obranu, kde se jej po souboji zmocnil Filip Hanák a v polopádu jej propasíroval i mezi nohy vybíhajícího brankáře – 3 : 4! Patrně klíčový gól nás do závěrečných minut náležitě povzbudil a když v samém závěru tentokrát průbojný Jakub Eremiáš zužitkoval skvělou přihrávku střídajícího eléva Maxyma Maloshe a balón dovedl až do prázdné, zhluboka jsme si oddechli – 3 : 5! Zpočátku pohodový zápas tak přinesl nečekanou a nebývale dramatickou zápletku se šťastnějším vyústěním pro nás. Záhlinice se však o výsledek sympaticky rvaly až do konce a naše první body zvenku nám nijak nedarovaly. Přestože naše hra stále ještě neodpovídá mým představám a ani možnostem týmu, oceňuji, že jsme všechny body, byť možná silou vůle a se štěstím urvali. Vždyť zvenku je to poprvé za téměř rok a půl…“