HLUK B – ZÁHLINICE 1:1 (1:1)

Roman Martiš, fotbalista Hluku B: „Pro nás je to další domácí ztráta, ale remíza je spravedlivá. Nás stále trápí slabá produktivita. Hosté si celkově vytvořili víc šancí, my jsme ale měli větší tutovky. V prvním poločase se hrálo víc na soupeřově polovině, po změně stran zase u nás. My jsme hrozili hlavně z brejků. Do vedení jsme šli už v 5. minutě, kdy jsem po úniku přihrál Blahovi a ten střelou zpoza vápna po zemi skóroval. Pak jsme šli tři sami sami na hostujícího hráče, ale zazdil jsem to, když jsem trefil pouze gólmana. Na druhé straně nás několikrát podržel brankář Gášek. Inkasoval pouze jednou. Ve druhé půli měl velkou šanci Martin Zalubil, ale míč špatně trefil a zblízka minul prázdnou bránu. Závěr byl docela vyhrocený, hosté šli do desíti, když jeden jejich hráč dvakrát po sově fauloval a byl vyloučen. Za bod musíme být rádi.“

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „První poločas byl z naší strany všelijaký. Nebylo to od nás úplně ono. Chyběl nám pohyb, nešlo nám to. Šance byly na obou stranách. Domácí byli v první půli o něco nebezpečnější, branek mohlo padnout víc než dvě. Ve druhé půli jsme přidali, byli aktivnější. Bohužel už nám tam nic nespadlo. Měli jsme tam nějaké pološance, dostávali se do tlaku, ale všechno končilo kolem šestnáctky. Buď jsme pokazili finální přihrávku nebo jsme netrefili branku. Zahrávali jsme hodně rohových kopů, měli tlak. Domácí se spíše bránili, hráli na brejky. Ve finále ale měli tisíciprocentní šanci, když jeden z jejich hráčů z malého vápna netrefil prázdnou bránu. Remíza je zasloužená, při troše štěstí jsme ale mohli utkání překlopit na svoji stranu. Utkání jsme dohrávali v deseti. Sudí rozdal hodně žlutých karet, vyloučením to ale odnesl jenom náš Mrázek. Přitom některé zákroky soupeře rovněž volali po vyloučení. Utkání pro nás bylo smolné. Hlavně, že jsme neprohráli. Bod bereme.“

Branky: 5. Martin Blaha – 36. Daniel Dušek. Rozhodčí: Dokoupil. Červená karta: 89. Michal Mrázek (Záhlinice). Diváci: 35.

ZÁHLINICE – POLEŠOVICE 5:3 (3:2)

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Pro nás to byl na těžkém terénu těžký zápas. Byli jsme o něco šťastnější. K výhře nám pomohly i dva vlastní góly soupeře. Já jsem rád, že jsme potvrdili výhru s Vlčnovem a ve dvou domácích zápasech získali šest bodů. Dost jsme si pomohli. Nastoupili jsme v nejsilnější sestavě. Měli jsme výborný vstup do utkání, v 7. minutě vedli 2:0. Soupeř ale ihned zareagoval a po trestném kopu výsledek okamžitě snížil na 2:1. Hra byla jako na houpačce. Chvilku jsme na tom byli lépe my, ale pak jsme zase polevili a nechali hrát hosty. Polešovice nebyly vůbec špatné. Ještě v první půli skóre srovnaly na 2:2. Pomohl nám další vlastní gól těsně před přestávkou. Ve druhé půli Radek Zapletal neproměnil pokutový kop, hosté šli do deseti. Červená karta Polešovice nakopla a hosté byli dál aktivní a neustále se tlačili dopředu. Po zásluze výsledek srovnaly na 3:3 po další standardce. Hosté dál útočili a nám se otvírali prostory pro brejkové situace. V posledních pěti minutách jsme utkání zlomili v náš prospěch.“

Josef Křiva, trenér Polešovic: „Situace je alarmující. Do Záhlinic jsme odjeli bez osmi hráčů. Nebyli Crla, Kaspřák, Blah ani Měšťánek, vypomoct nám nešel ani Saša Machala, takže jsem byl rád, že naskočili alespoň tři kluci z béčka. Bez nich bychom to ani neodehráli. Sice jsme na lavičce měli tři kluky. Ti ale vůbec netrénují. Pro nás to byl nešťastný zápas, den blbec. Na těžkém terénu jsme si dali dvě vlastní branky. Začali jsme dobře. První velkou šanci měli Vaculík, ale mířil jen do náruče brankáře. Pak ale utekl nejlepší hráč domácích Dušek, dal centr a náš pravý bek si ve skluzu srazil míč do vlastní brány. Vzápětí přišel centr z pravé strany, hlavička a gól na 2:0. I když to brankář Pavel vytáhl, podle rozhodčích už byl míč za lajnou. Pak se dvakrát prosadil Ficek a bylo to 2:2. Bohužel ve 43. minutě jsme si opět dali vlastní gól. Druhý poločas byl vyrovnaný. Velkou šanci měli O. Stašek, který ale z dvaceti metrů netrefil prázdnou bránu. Balon poslal nad. Klidně jsme mohli vyrovnat. Na druhé straně soupeř neproměnil pokutový kop. Vzápětí jsme šli do deseti, když byl za kritiku rozhodčího vyloučen Stašek. I v deseti jsme soupeře zatlačili a měli převahu. Zaslouženě jsme vyrovnali na 3:3. Kluci dál chtěli hrát, útočit. Neustále se tlačili dopředu. Slušnou příležitost měl po úniku Vaculíka z pravé strany Lapčík. Domácí ale odvrátili mít tak šťastně, že jejich hráč šel sám z levé strany a po centru na zadní tyč do Dušek z úhlu uklidil nahoru do šibenice. Na konci jsme to otevřeli, hráli vabank a dostali pátý gól. Je škoda, že jsme alespoň na bod nedosáhli. Za mě by utkání slušela spíše remíza.“

ZÁHLINICE – VLČNOV 3:1 (1:0)

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Musím kluky pochválit, konečně jsme předvedli výkon podle mých představ. Na poslední chvíli jsme mužstvo posílili. V poslední den přestupového období se k nám vrátil Dan Dušek z Kvasic, který nám hodně vytrhl trn z paty. Tento týden jsme navíc dobře potrénovali. Na klucích byla cítit chuť s tím něco udělat. Hrozně se mi líbilo, jak zodpovědně k zápasu přistoupili. V prvním poločase jsme byli jasně lepší a na hřišti pětatřicet minut dominovali. Vlčnov neměl nic. Až v závěru první půle si vypracoval ojedinělou šanci, kterou však neproměnil. Nám se podařilo skórovat pouze jednou, ale šancí na gól bylo daleko víc. Škoda, že jsme nepřidali další branky, mohlo to být klidnější. Ve druhém poločase jsme nehráli tak dobře jako v tom prvním, i tak jsme vstřelili dvě branky a zlomili odpor Vlčnova. Hosté sice po mojí chybě výsledek snížili, ale byla to jen kosmetická úprava výsledku. Mrzí mě ale, že jsme to neuhráli vzadu s nulou. Kluky i tak musím pochválit za přístup i za výkon. Když takto přistoupíme i k dalším zápasům, body budou přibývat. I když nám chyběli tři nebo čtyři kluci, dalších pět jsme jich měli na střídání. Hru jsme tak na rozdíl od Vlčnova, který k nám přijel bez náhradníků, mohli oživit.“

Martin Liška, trenér Vlčnova: „Výsledek odpovídá dění na trávníku. Celou první půli jsme byli pod tlakem. Domácí měli v ofenzivě rozdílové hráče, moc nám nedali vydechnout a zaslouženě šli do vedená. Ve druhé části jsme se trošku zvedli, hru srovnali, ale po brejku a nedorozumění mezi stoperem a brankářem nám soupeř odskočil na tři branky. V závěru jsme porážku pouze korigovali. Navíc s pouhou jedenáctkou hráčů asi nebylo. Možná až všem ostatním pominou horečky a zlepši se jim známky ve škole, nahrajeme snad do konce podzimu ještě nějaké body. S takovým přístupem se ani náhodou 1. B třída nehraje.“

Branky: 59. a 72. Daniel Dušek, 27. Josef Zapletal – 83. Miroslav Preclík. Rozhodčí: Hrubý. Diváci: 118.

PRAKŠICE – ZÁHLINICE 6:2 (4:1)

Vladimír Polák, trenér Prakšic: „Jsem spokojený s výsledkem, hra mohla být i lepší. Hosté nebyli fotbalově špatní, ale po fyzické stránce je to asi jeden z těch horších týmů. Fyzicky jsme je přehráli, i když jsme nehráli zrovna v top formě. Přizpůsobili jsme se hře soupeře, nehráli jsme podle mých představ. Ale tím, že máme v sestavě mladé a rychlé kluky, od začátku utkání jsme si vytvářeli šance. Záhlinice měly v první půli dvě nebezpečné hlavičky, ve druhém poločase si už žádnou jejich šanci nevybavuji. U nás se projevil návrat útočníků Šůstka s Jankůjem z vojenského výcviku. Jankůj dal tři góly a na dva přihrál. Jen na šestém se nepodílel, ale to už nebyl na hřišti. (úsměv) Mohli jsme přidat další góly. Jenom škoda zbytečně inkasované branky po naší hrubé chybě chvíli před koncem. Chyběl nám Kočica, který v sobotu běžel ve Slovinsku půlmaraton. Hostům se zranil gólman, takže utkání dochytal jejich hrající trenér Paštěka.“

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Zápas se mi zase těžko hodnotí. Do Prakšic jsme zase přijeli v okleštěné sestavě. Tři kluci nám omarodili. V týdnu jsme přivedli brankáře Školoudíka. Bydlí v Přerově, ale dlouho nechytal. Bohužel si poranil zadní stehenní sval a utkání jsem musel dochytat já. Bohužel se to na nás sype, nemůžeme se sejít v normální sestavě, abychom byli konkurenceschopní a posbírali nějaké body. Leží na nás deka, ze které se musíme sami dostat. Nikdo jiný nám z toho nepomůže. Kluci musí zatnout zuby a jít i přes bolest či lehčí zranění. Prostě dát do toho víc srdíčka, abychom se zvedli. Musíme to zlomit, ať na jaře nemáme problémy. V Prakšicích bylo všechno špatně. Počínaje tvrdým a hrbolatým hřištěm, konče naším výkonem, který byl opravdu špatný. Dneska to nešlo nikomu z nás. Domácí vyhráli zcela zaslouženě.“

Branky: 11., 23. a 64. Filip Jankůj, 18. a 77. Jakub Dynka, 36. Jakub Dedík – 19. Patrik Malát, 89. Radek Zapletal. Rozhodčí: Tureček. Diváci: 80.

SLAVKOV – ZÁHLINICE 2:2 (1:0)

Petr Škařupa, útočník Slavkova: „Zasloužená remíza. Konečně nás bylo víc. Uzdravil se kapitán Chovanec, přišel nám pomoct Šmehlík, takže sestava vyla normální. Chtěli jsme si dát pozor na začátek a hned ve 4. mnutě jsme inkasovali branku. To stejné bylo i v úvodu druhé půle, kdy soupeř z penalty zvýšil na 2:0. Jinak první poločas byl z naší strany tragický. Pořádně jsme si nepřihráli, neměli jsme vůbec nic. Fakt to bylo hrozné. Pořádně hrát jsme začali až za stavu 0:2. Od té chvíle jsme byli lepší a skóre srovnali. Nejprve jsem s přehledem proměnil penaltu nařízenou za ruku, pak jsem se trefil po centru Kotačky z levé strany. Po vyrovnání se hra zase uklidnila, nějaké šance měli hosté i my. Remízu utkání slušela, při troše štěstí jsme mohli i vyhrát. Ve druhé půli jsme byli herně lepší. Jsem rád, že jsme nemusel jít zase chytat a ve druhém poločase mohl dát dva góly.“

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Pro nás je to ztráta. Prvních pětadvacet minut jsme byli lepší, Slavkov se k ničemu nedostal. My jsme dali hned ze začátku gól na 1:0 a měli ještě nějaké příležitosti a dobře rozjeté akce, které jsme ale nedohráli do konce. Bohužel nás rozhodila občerstvovací pauza, po ní jsme nenavázali na hru z úvodu střetnutí a trápili se. Něco jsme si k tomu ale řekli a hned po změně stran dali z penalty na 2:0. Domácí ale taky zahrávali pokutový kop a po kontaktní brance ucítili šanci. Slavkov celý zápas jenom nakopával balony dopředu, hrál antifotbal. Nám nesvědčilo hrbolaté a tvrdší hřiště, taky nám moc nepasoval silný vítr. Soupeři se pak po ojedinělé šanci podařilo vyrovnat na 2:2. Závěrečná půlhodina už byla divoká. Obě mužstva se snažila strhnout vítězství na svoji stranu. My jsme to ke konci otevřeli, takže i domácí měli nějaké šance. Remíza pro nás nic neřešila. Věděli jsme, že na Slavkov máme. Bohužel se nám utkání nepodařilo zlomit na svoji stranu, což je škoda. Ve Slavkově jsme ztratili dva body, které musíme získat jinde, abychom se přiblížili klidnému středu tabulky. Nastoupil za nás i Josef Zapletal, který k nám přišel z Kvasic. Byl u všeho podstatného, měl dobré věci. Hodně nám pomůže.“

ZÁHLINICE – LUBNÁ 2:1 (1:0)

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „My jsme šli do zápasu s tím, že nemáme co ztratit. Věděli jsme, že Lubná je na vlně, daří se jí. Naše výhoda byla v tom, že soupeře známe z minulých sezon. Hrávali jsme spolu několik let v okrese. Víme, jaké mají hráče, o co se opírají. Chtěli jsme hrát aktivně, ale prvních deset nebo patnáct minut jsme byli bojácní a nebylo to z naší strany úplně ono. Lubná si v úvodu střetnutí naštěstí moc šancí nevypracovala. Měla tam jednu nebo dvě situace, které mohla proměnit. Do vedení jsme šli ale my. Po rohovém kopu napálil odražený balon do sítě Dutkevič. Do 40. minuty jsme byli lepší, aktivnější a zaslouženě jsme vedli. V aktivní hře jsme chtěli pokračovat i po změně stran. Přestože se nám podařilo dát na 2:0, Lubná byly v určitých pasážích lepší a vypracovala si šance. Naštěstí jsme to i po snižují brance ustáli a vedení si pohlídali. Kluky musím pochválit za to, jak k tomu přistoupili a zápas odbojovali. Bylo to náročné, ale za tři body jim děkuji. Klobouk dolů před všemi. Sestava byla podobná jako minulý týden. Vrátil se nám alespoň zraněný brankář Černocký. Doufám, že se po letních prázdninách docházka ještě zlepší. Pro oba týmy to bylo takové derby. Utkání moc klidné nebylo. Fanoušci z Lubné jsou takoví divočejší. Vím, že si mohou zařvat, co chtějí, ale někteří porážku hůře snášeli. Měli by ale vědět, že je to pořád jenom sport.“

Bronislav Železník, trenér Lubné: „Když to shrnu, tak pro nás to byl zápas blbec. Nevěřil jsem, že bychom mohli v Záhlinicích při naší současné formě ztratit body, ale stalo se. Bohužel prokletí Rymic a Záhlinic, kde jsme snad ještě nevyhráli, jsme stále nezlomili. Ale je to derby, kluci to měli v hlavách. Hned na začátku jsme měli velkou šanci. Ančinec ale gól nedal a Kašíkova dorážka neplatila kvůli ofsajdu. Za deset minut šel Ančinec sám na gólmana, ale neuspěl. Co jindy promění, tentokrát nedal. I když se ve druhé půli prosadil, duel mu střelecky úplně nevyšel. Domácí naopak byli produktivní a po rohovém kopu šli do vedení. Balon odvrácený na šestnáctku trefil jejich hráč krásně po větru a my prohrávali. Když to přeženu, tak Záhlinice se v zápase dvakrát dostaly k naší bráně a daly dva góly. Po změně stran se prosadil Paštěka a bylo to 0:2. Nějaké šance jsme sice měli, ale nebylo jich tolik jako v jiných zápasech. Ve druhé půli zazdil tutovku Kašík. Ančinec dal gól, ale další jsme nepřidali, proto jsme prohráli. Herně jsme vyloženě nepropadli, ale Záhlinice to ubojovaly a takticky uhrály. Na konci kouskovali a zdržovali hru. Věděli, jak na některé naše hráče. Domácím se to sešlo, my jsme neměli potřebné štěstí, kreré jsme si asi vybrali v předcházejících duelech. Chyběl nám Chýla a taky Pospíšil, který k nám přišel z Kvasic. Klukům nemohu upřít snahu, bojovali, ale na body to nestačilo.“

Branky: 30. Adam Dutkevič, 56. Ladislav Paštěka – 65. Martin Ančinec. Rozhodčí: Zalabák. Diváci: 125.

OSTROŽSKÁ NOVÁ VES – ZÁHLINICE 5:1 (1:0)

Libor Soldán, trenér Ostrožské Nové Vsi: „Jsem spokojený s výsledkem a třemi body, zklamaný jsem ale z výkonu. Po minulém utkání mi scházel větší drajv. Přišlo mi, jakoby kluci soupeře podcenili, nebylo to úplně ono, ale vítězství je zcela zasloužené. Hosté ale nebyli úplně špatní. V prvním poločase hráli chytře zezadu, na brejky. Těžko jsme se prosazovali. Dali jsme jenom jeden gól, nedali ještě jednu nebo dvě šance. Od nás to byl spíše takový profesorský fotbal. I tak jsme po změně stran hostům odskočili na 4:0. Pak jsme sice po vlastní chybě inkasovali branku, ale v závěru přidali pátou branku. Chyběl nám vyloučený Pšurný, Černoch je po operaci kolena a podzim pro něj skončil. Do sestavy se naopak vrátil Ondra Machala, kkterý dal dva góly. Záhlinice jsou sice bez bodu, ale nebyl to odevzdaný soupeř. V obranné fázi sice měly nějaké mezery, ale několikrát zahrozily. V prvním poločase měly dva slibné brejky, jednou jejich střela lízla tyč. Kdyby daly gól nebo dva, nehrálo by se nám dobře. Po třetí inkasované brance se ale hosté sesypali.“

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Hodnocení se neustále opakuje, pořád je to stejná písnička. Bohužel jsme se zatím pořádně nesešli, i v Ostrožské Nové Vsi jsme měli jenom dva kluky na střídání. V tom vedru se to bez střídání nedá hrát. Pokud kluci nedají fotbalu přednost před výlety a jinými věcmi, tak to bude pořád stejné. První poločas byl od nás ještě docela dobrý. Sice jsme dostali blbou branku po chybě brankáře, který za nás ale dlouho nechytal. Pomohl nám, že se obětoval a dorazil, takže na něj nemůžeme vůbec nic svádět. Domácí byli v úvodu utkání lepší, my jsme se pětadvacet minut k ničemu nedostali. Do přestávky jsme si ale vypracovali dvě nebo tři šance, klidně jsme mohli výsledek srovnat a dostat domácí pod tlak. Za stavu 1:0 jsme pořád cítili šanci na zvrat v zápase, ale v 57. minutě jsme dostali druhý gól z penalty, které předcházel evidentní ofsajd. Domácí asistent ale praporek nezvedl a od té chvíle začalo být utkání nervózní a zbytečně emotivní. Zbytek utkání nebyl moc o fotbale. Spíše jsme se hádali, nevěnovali se hře, která se nám rozsypala. Dostali jsme další dvě branky. Sice se nám podařilo výsledek alespoň zkorigovat, ale inkasovali jsme ještě pátou branku. V tu chvíli jsme cítili křivdu, v hlavách jsme byli nastavení špatně.“

Branky: 32. a 64. Ondřej Machala, 57. Bronislav Šálek z penalty, 77. Tomáš Lorenc, 88. Ondřej Štefaník – 82. Dominik Malát. Rozhodčí: Sucharski. Diváci: 120.

ZÁHLINICE – KORYČANY 3:5 (1:3)

Ladislav Paštěka, hrající trenér Záhlinic: „Zápas se mi těžko hodnotí. Začátek nebyl do nás moc dobrý. Koryčany nás přehrávaly, my jsme nehráli takticky dobře. V naší hře bylo hodně nepřesností a zbytečných ztrát. Celkově výkon v prvních třiceti minutách nebyl příliš dobrý. Navíc jsme dostali laciné góly z dorážek nebo střel po odrazu. Koryčany měly i štěstí, ale my jsme si vypracovali taky šance, které jsme neproměnili. Měli jsme dvě nebo tři tutovky, ale až v závěru poločasu se nám podařilo Malátem snížit na 1:3. Branka nás trošku povzbudila. O přestávce jsme sestavu trochu prostřídali a chytli se. Ve druhém poločase jsme skóre srovnali na 3:3 a cítili, že bychom mohli utkání zvrátit na svoji stranu a vyhrát. Bohužel jsme dostali jednoduchý gól, když se hostující útočník dostal přes našeho obránce a skóroval. Na konci Koryčany udeřily popáté a bylo hotovo. Znovu se potvrdilo, že kde jsou hody, nejsou body. A u nás byly hody. Vstup do sezony nám nevyšel, ale máme těžký los. Musíme to ale někde urvat, než nám ujede vlak. Pak se to bude těžko dohánět. Musíme někde překvapit a zvítězit, kde se to nečeká. Hlavní je, abychom byli koncentrovaní po celých devadesát minut a ne jenom část zápasu. Máme problémy s gólmanem, který musel chytat, i když byl zraněný.“

Jaroslav Hastík, trenér Koryčan: „Po dvou úvodních porážkách jsme se už potřebovali chytit. To však i domácí Hanáci, jímž začátek sezóny taky moc nevyšel. Bez distancovaného Petra Posoldy, ale po vypršení stopky už s Patrikem Frankem v základu jsme do zápasu vstoupili s chutí a koncentrovaně. Naší hře určitě prospěl i příjemně podmočený pažit, jenž aspoň zčásti kompenzoval úmorné vedro. My jsme se už od začátku chopili iniciativy. Parta kolem hrajícího trenéra Ladislava Paštěky však nejenže v poklidu odolávala, ale navzdory téměř pěšímu tempu se několikrát snadno prokombinovala až do blízkosti naší svatyně. Hned dvakrát se v šancích ocitl Patrik Malát, tu první mu Lukáš Rotter lapil a při té druhé selhal. Naopak my jsme využili hned první naši příležitost z dobře zahrané standardky Tomáše Rešky, kdy Radek Šnajdr hlavou zblízka do sítě pohotově vrátil balón odražený od břevna po hlavičce Filipa Hanáka – 0 : 1! Když tři minuty nato po nápadité kombinaci a průnikové kolmici Michael Salinger bezpečně proměnil nájezd, vypadalo to na poklidný průběh – 0 : 2! Nijak zvlášť proto nevadilo, že prudkou hlavičku Radka Šnajdra gólman Vaclav Černocký vytěsnil na další roh a že následná pumelice Tomáše Rešky z notné dálky od břevna místo do sítě sklouzla těsně před brankovou čáru. Ve 41′ totiž Michael Salinger s přehledem zakončil i parádní křídelní akci po ose Jindřich Slavíček – Jakub Eremiáš – 0 : 3! Jenže slibné vedení nás patrně i ukolébalo a krátce před přestávkou jsme po laciné ztrátě míče u postranní čáry z kopačky Patrika Maláta už poprvé inkasovali – 1 : 3! Poločasové rošády v sestavách očividně více prospěly týmu v modrých dresech, naopak my jsme rázem dost nečekaně vypadli z role. Navíc už po deseti minutách po křídle upláchl Marek Vaculík a křížnou střelou na zadní tyč vsítil kontaktní gól – 2 : 3! V 68′ pak naši neobvykle hluchou pasáž důrazný Patrik Malát z opačné strany potrestal svým druhým gólem a dokonce vyrovnal – 3 : 3! Domácí byli na koni a oprávněně doufali v obrat. Ten jsme však už nepřipustili. V 74′ totiž propadl vysoký míč Tomáše Rešky až za domácí obranu, kde se jej po souboji zmocnil Filip Hanák a v polopádu jej propasíroval i mezi nohy vybíhajícího brankáře – 3 : 4! Patrně klíčový gól nás do závěrečných minut náležitě povzbudil a když v samém závěru tentokrát průbojný Jakub Eremiáš zužitkoval skvělou přihrávku střídajícího eléva Maxyma Maloshe a balón dovedl až do prázdné, zhluboka jsme si oddechli – 3 : 5! Zpočátku pohodový zápas tak přinesl nečekanou a nebývale dramatickou zápletku se šťastnějším vyústěním pro nás. Záhlinice se však o výsledek sympaticky rvaly až do konce a naše první body zvenku nám nijak nedarovaly. Přestože naše hra stále ještě neodpovídá mým představám a ani možnostem týmu, oceňuji, že jsme všechny body, byť možná silou vůle a se štěstím urvali. Vždyť zvenku je to poprvé za téměř rok a půl…“